Jakože jasně, no… venkovská romantika, plápolající oheň v krbu, kočičí mazlíčci dekorativně rozložení po polštářích, svíčky a vůně svařeného vína…
Realita je trochu jiná…
Plápolající oheň v krbu, má-li vydržet do rána, vyžaduje asi tak tři přiložení během noci. V opačném případě je ráno normálně klendra a zkus jít pro dřevo, když je tma jak v řiti a máš na to všeho-všudy deset minut… Proč tak málo? Protože ještě musíš uklidit svinčík po kočkách, odmrazit auto a hodinu předem zapnout radiátor v koupelně, aby nepřipomínala jeskyni z doby ledové. Večerní relaxace ve vaně? Zapomeň! Rychlá sprcha a pak přeběhnout po zmrzlých dlaždicících, vrhnout se po hlavě pod peřinu a čekat až ti přestanou cvakat zuby. Nějaký krášlení a líčení po ránu, tak to člověk rychle vzdá. Tepláky a rolák to jistí, a indulona na rozpraskanou kůži.
Nikdy jsem nechápala, proč jsou venkovský ženský tak ošklivý a tlustý, proč choděj oblečený v hadrech ze sekáče a je jim jedno, že jim z teplákovky přečuhujou špeky… Tímto se těm dobrým ženám omlouvám. Špeky jsou přirozená ochrana proti chladu. Tepláky jsou teplý a pohodlný. Líčit se v koupelně, kde je s bídou plus deset stupňů a navíc šero, je blbost… A proč taky, když tě stejně nikdo nevidí… maximálně pár důchodců, který potkáš v Penny u regálu s rohlíkama. A v kanclu má každej svých starostí dost… Čili člověk je rád, že se zvládne umejt, oblíknout do něčeho, co má zrovna po ruce, nastartovat auto a dopravit se na pracoviště či na jiné příslušné místo… Romantické večery se záhy scvrknou na čištění kamen, zhltnutí něčeho, co najdeš po hmatu v lednici, nakrmení zvěře a odpadnutí do pelechu…
„Proč ty si nenajdeš nějakýho chlapa?“ zeptala se mne nedávno kolegyně.
Inu, proč… protože bych se musela pravidelně mejt a líčit… Musela bych nosit podprsenku, přestat nosit děravý ponožky a přestat žrát v posteli loňský chipsy při sledování seriálů z Netflixu. Je mi skoro padesát, tvl, myslíš, že mám energii na to, dělat ze sebe ještě na starý kolena ženskou?… Až se voteplí, tak možná vyměním starý triko za novější, ale víc po mě fakt nechtěj… Romantika? Zasněžený chaloupky?… Dochází mi dřevo a jestli zejtra napadne, budu muset vstávat za tmy, abych odházela auto…Proč se teda nepřestěhuju do města? Já ti ani nevím.
